Obsah lekce:
V této lekci si popíšeme několik fotografií, vždy si řekneme, jaké bylo použito nastavení, proč bylo použito zrovna takové a jak by se dala fotografie případně vyfotit lépe. Jistě už víme, že u digitálních fotoaparátů lze mnohdy docílit stejného výsledku více kombinacemi nastavení.
Nastavení ISO nám může pomoci v případě, že je ve scéně málo světla, ovšem musíme dávat pozor na vznikající šum. Je jasné, že je lepší mít zašuměnou fotku, než rozmazanou fotku, ale vše má svou míru. Hranice, kdy ještě není šum ve fotce vidět je u kompaktů většinou na hodnotě 200, popř. 400, zrcadlovky mají svou hranici kolem hodnot 800, popř. 1600.
ISO: 6400
clona: 2,8
čas: 1/250 s
Čas nebylo možno posunout kvůli pohybu (fotky by jinak byla rozmazaná), clona je nastavena na minimum, ovšem pro kompenzaci osvětlení bylo výrazně navýšeno ISO. Vyfotit scénu bez šumu na tuto hodnotu nezvládnou ani profesionální přístroje. Šum je detailně vidět v předchozím obrázku.
ISO: 400
clona: 9,0
čas: 1,6 s
Fotografie byla samozřejmě focená ze stativu vzhledem k času. Pro ISO byla použita hodnota 400, která je zbytečně vysoká, pokud byl k dispozici stativ a v detailech vidíme šum, který byl navíc umocněn zostřením fotografie. Následující dvojice porovnává situaci před filtrováním šumu a situaci po odfiltrování šumu (programem NeatImage):
Nastavení clony nám ovlivňuje především hloubku ostrosti a také může pomoci, pokud fotíme ve složitých světelných podmínkách – například v šeru nastavíme nízkou clonu, proti Slunci zase vysokou. S nastavením clony úzce souvisí světelnost objektivu.
ISO: 400
clona: 4,0
čas: 1/60 s
Vidíme, že byla použita nižší clona, a proto byla snížena hloubka ostrosti – bylo zřejmě zaostřeno na noty na klavíru, houslistka je pouze mírně rozmazaná, ovšem stromečky v pozadí jsou rozmazané dost. Tuto techniku je vhodné použít pro optické oddělení popředí od pozadí.
ISO: 800
clona: 4,5
čas: 1/30 s
Opět použita nižší hodnota clony a v kombinaci s plným přiblížením bylo hezky rozmazáno pozadí, které zvýrazňuje loutku (ostřeno bylo na oči loutky).
ISO: 100
clona: 9,0
čas: 1/250 s
Většina objektivů dosahuje nejvyšší ostrosti u hodnot clony kolem 8.0 – 9.0, proto je vhodné je používat zejména pokud fotografujeme krajinu bez přiblížení. Osvětlení bylo ideální, proto byl použit i kratší čas a nízké ISO.
ISO: 100
clona: 1,8 | 9,0
čas: 1/160 s | 1/30 s
Fotografie ilustrují, jaký má změna clony vliv na výsledek – obě fotky byly pořízeny ze zhruba stejného místa, v prvním případě extrémně nízká clona rozmazala většinu scény, v druhém případě byla hloubka ostrosti větší. Ostřeno bylo na střed kohoutku.
ISO: 400
clona: 1,8 (pevné ohnisko 50 mm)
čas: 1/1000 s
Opět velmi nízká hodnota clony, vidíme, že bylo zaostřeno na oči, ostrý zůstává ještě nos a pusa, ovšem zbytek hlavy je již rozmazaný.
Čas je posledním dílkem do trojice ISO-clona-čas. Pomocí něj lze zásadně ovlivnit výslednou fotografii – ta může být tmavá nebo přepálená, může být zmražen pohyb nebo naopak rozmazán, aby byl zvýrazněn. S časem úzce souvisí světelnost objektivu.
ISO: 320
clona: 2,8
čas: 1/8 s
Z hodnot je vidět, že byl použit příliš dlouhý čas. Fotoaparát byl proto položen na zem, protože tak dlouhý čas již nelze udržet v ruce. Jenže kvůli pohyblivým objektům ve scéně je fotka stejně rozmazaná (pozn. v tomto případě by nám stabilizátor nepomohl – proč?).
Výřez části, kde je fotka obzvláště rozmazaná:
ISO: 200
clona: 4,0
čas: 1/8 s
Stejný problém jako v předchozí fotce, paní se zeleným oblečením je rozmazaná, protože se zrovna pohybovala. Vzhledem k hodnotě času musel být použit stativ, protože zbytek fotky je ostrý.
ISO: 800
clona: 3,2
čas: 1/40 s
Zde byl čas příliš dlouhý v kombinaci s ostatními hodnotami (hlavně příliš vysoké ISO). Na fotce vznikly tzv. přepaly – místa bez detailů, která nelze spravit. Na dalším obrázku jsou červenou barvou všechna tato místa zvýrazněna.
ISO: 200
clona: 5,6
čas: 13 s
Vidíme, že byl použit dlouhý čas (13 vteřin), díky kterému byly zachyceny dva blesky v pozadí. Takto dlouhý čas rozhodně vyžaduje stativ a pevné uchycení. Pak už jen stačí trocha štěstí, aby zrovna uhodil blesk v rozmezí expozice.
ISO: 200
clona: 10
čas: 13 s
Stejný princip jako v předchozím případě – použit dlouhý čas a poté stačilo baterkou nasvítit daný tvar v průběhu expozice.
Výběr objektivu hraje podstatnou roli. Ne všechny objektivy se totiž hodí na každou fotku.
ISO: 200
clona: 4,5 | 4,0
čas: 1/80 s | 1/60 s
Rozdíl je viditelný velmi dobře. V případě pravé fotografie byl použit širokoúhlý objektiv, který zkresluje blízké objekty – obličeje poté vypadají soudkovitě. V případě levé fotografie byl použit normální objektiv, který byl co nejvíce přiblížen. Při takovém nastavení se nám podaří vyhnout se soudkovitému tvaru obličeje.
Budeme pro zjednodušení uvažovat dva typy blesků – interní (vestavěný ve fotoaparátu, většinou umístěný nad objektivem) a externí (všemožné výklopné blesky, záblesková zařízení a jiné). Blesk sice do jisté míry upravuje barvy scény, ovšem při rozumném použití může být velkým pomocníkem. Je třeba počítat s tím, že vždy trvá určitou dobu, než se blesk nabije.
ISO: 200
clona: 5,0 | 4,5
čas: 1/100 s | 1/250 s
Jak vidíme ze dvojice fotek, blesk může velmi dobře odstranit problém protisvětla. V levé fotce je obličej příliš tmavý, ovšem v pravé fotce díky blesku byla scéna nasvícena rovnoměrně.
ISO: 160
clona: 2,8
čas: 1/500 s
ISO: 400
clona: 2,8
čas: 1/60 s
Tyto fotky ukazují jeden stejný problém. V obou je prudké protisvětlo, které zmátlo automatiku fotoaparátu. Ta poté spočítala expozici chybně, protože osoby na fotografiích jsou tmavé. Této chybě bychom se ale mohli jednoduše vyhnout, pokud bychom použili blesk – ten by osvítil přední část fotografie a nasvítil ji tak, jak je třeba.
Problém by mohl být u druhé fotografie u stolu, kde by blesk pravděpodobně nedostřelil až ke konci stolu a ve scéně by kolísalo nasvícení.
ISO: 200
clona: 2,8
čas: 1/60 s
Problémem v této fotografii je stín, který blesk vytvořil za fotografovanou osobou (dobře viditelný vlevo od hlavy). Tento výsledek nastane, pokud používáme interní blesk. Pokud bychom použili externí blesk, mohli bychom jej umístit tak, aby bylo osvíceno i pozadí za člověkem na fotografii. V úplně ideálním případě bychom použili dva blesky pro křížové osvícení.
ISO: 200
clona: 2,8
čas: 1/100 s
Na této fotografii vidíme další neduh interních blesků. V případě, že používáme objektiv s clonou, nebo objektiv, který je větší v průměru, může dojít k tomu, že bude stínit blesku. Stín vypadá velmi nevzhledně a navíc je téměř nemožné jej dodatečně odstranit. Řešením může opět být použití externího blesku, který lze dát do takové pozice, aby ke stínění nedošlo.
V této části budou vysvětleny různé speciální techniky, jak vyfotit zajímavé fotky.
ISO: 200
clona: 32
čas: 1/250 s
Tento efekt je často používán pro makro fotografie. Fotografovaný objekt je hezky nasvícený, kapky odrážejí světlo a pozadí je zcela černé. Není třeba používat žádné rekvizity, které by tvořily pozadí. Pokud nastavíme co nejvyšší clonu a co nejkratší čas (při použití blesku bude nejkratší čas kolem 1/200 s až 1/250 s – záleží na fotoaparátu), docílíme právě tohoto efektu. Pokud použijeme externí blesk, můžeme navíc ovlivnit, ve kterých místech se bude blesk v kapičkách odrážet.
Samozřejmě toto nastavení bude fungovat například v místnosti a ne na přímém slunečním světle, kde se nám těžko podaří docílit černého pozadí.
ISO: 200
clona: 22
čas: 1/6 s
Tento efekt vysoké rychlosti je vhodné provádět s použitím stativu. Nejedná se o nic zázračného, pouze nastavíme delší čas a v momentě, kdy bude fotoaparát snímat scénu, pohneme s přibližovacím kolečkem na objektivu. Výsledný efekt bude přesně jako na fotce. Je dobré vést pohyb plynule, aby efekt vypadal věrohodně (podobný efekt se dá nasimulovat v Adobe Photoshopu).
ISO: 100
clona: 9
čas: 25 s
ISO: 200
clona: 11,0 (ohnisko 232 mm)
čas: 213 s (3,5 min)
Noční fotografie jsou působivé, je třeba si dát pozor na pár věcí:
Na fotografiích je rozdíl ve způsobu rozptylu světla z lamp – zde záleží na počtu lamel clony, čím více lamel, tím více paprsků světla bude rozptýleno ze světelných zdrojů.