Obsah lekce:
Internet je celosvětová skupina počítačů (počítačových sítí), které jsou mezi sebou propojeny.
Název pochází z anglického slova network (sít), podle něhož tradičně názvy amerických počítačových sítí končily "-net", a mezinárodní (původně latinské) předpony inter- (mezi), vyjadřující, že Internet propojil a vstřebal různé starší, dílčí, specializované, proprietární nebo lokální sítě. Internet slouží k přenášení informací a poskytování mnoha služeb, jako jsou elektronická pošta, chat, www stránky, sdílení souboru, on-line hraní her, vyhledávání, katalog a další.
1969 - Vytvořena experimentální sít ARPANET, první pokusy s přepojováním uzlu (čtyři uzly).
1972 - Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program.
1973 - Zveřejněn TCP (Transmission Control Protocol).
1984 - Vyvinut DNS (Domain Name System).
1987 - Vzniká pojem „Internet“.
1987 - V síti je propojeno 27 000 počítačů.
1989 - Tim Berners-Lee publikuje návrh vývoje WWW (Information Management: A Proposal).
1990 - Tim Berners-Lee a Robert Cailliau publikují koncept hypertextu.
1990 - Končí ARPANET.
1991 - Nasazení WWW v evropské laboratoři CERN.
1993 - Marc Andreessen vyvíjí Mosaic, první WWW prohlížeč, a dává ho zdarma k dispozici.
1994 - Vyvinut prohlížeč Netscape Navigator.
1994 - Internet se komercionalizuje.
1996 - 55 milionů uživatelů.
1999 - Rozšiřuje se Napster.
2000 - 250 milionů uživatelů.
2003 - 600 milionů uživatelů.
2005 - 900 milionů uživatelů.
2006 - více jak miliarda uživatelů.
WWW je jedna ze služeb Internetu. Je to neustále se měnící soubor hypertextových dokumentů (internetových resp. webových resp. www stránek) dostupných na Internetu. Pozor - nezaměňovat WWW s pojmem Internet! WWW je jen část internetu.
HTML je jazyk pro tvorbu WWW dokumentu, není to programovací jazyk, ale pouze značkovací jazyk, který dle tagu vykreslí výslednou stránku v prohlížeči. HTML prošlo dlouhým vývojem, nyní úzce spolupracuje s CSS styly a dalšími technologiemi.
HTML jazyk si můžete prohlédnout, pokud zvolíte možnost Zobrazit zdrojový kód z kontextového menu v prohlížeči.
Značkovací jazyk pro tvorbu HTML dokumentu, který má dvě základní vlastnosti:
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN""http://www.w3.org/TR/html4/strict.dtd"> <html> <!-- toto je komentář --> <head> <title>Titulek stránky</title> </head> <!-- telo dokumentu --> <body> <h1>Nadpis stránky</h1> <p>Toto je tělo dokumentu</p> </body> </html>
Prakticky každý počítač dokáže zobrazit internetovou stránku. Jak budou opravdu vypadat je ovlivněno mnoha faktory:
Každý web má svou výchozí stránku, která je automaticky načtena, pokud zadáme adresu serveru a necháme jej načíst. Záleží jen na nastavení daného serveru, který soubor bude brán jako výchozí.
Nejčastěji jsou používány tyto názvy (většinou jsou weby nastaveny tak, aby hledaly výskyt kteréhokoli z těchto souboru.
Pokud je webová stránka hostována na počítači s Windows Serverem, nezáleží na tom, zdali jsou písmena velká či malá, ovšem pokud je hostována na Linux Serveru (např. Apache), na velikosti písmen záleží, proto je dobré psát všechny adresy a názvy souboru na web malými písmeny, abychom se vyhli problémům.
Jak již bylo napsáno, je dobré používat pouze malá písmena, jinak se můžeme dostat do problému. Struktura fiktivního webu může vypadat například takto:
Doména je jednoznačné jméno počítače nebo počítačové sítě v internetu (tzn. že umístíme do internetu počítač s určitou IP adresou a abychom si nemuseli pamatovat číselnou adresu, vytvoříme doménu - slovní náhradu). Samotný přepis slovních adres na číselné provádí DNS servery, proto je možno zobrazit stránku.
Každá doména má pouze jednu IP adresu, naopak, server s určitou adresou může provozovat vícero domén zároveň (např. server může hostovat adresu adresa.cz i adresa.com najednou).
Domény existují různých úrovní:
Veškeré .cz domény rozděluje společnost CZ.NIC a stará se o jejich korektní přepisy na registrované IP adresy (pozn. server musí mít statickou veřejnou IP adresu).
Jako webhosting označujeme pronájem prostoru pro naše webové stránky na cizím serveru. Pronajímatel bývá označován jako poskytovatel. Tento způsob umístění stránek je nejčastější, protože údržba a provoz serveru jsou mnohonásobně dražší než poplatky za webhosting (pokud vytváříme klasické prezentační stránky bez větších nároků).
Jednotliví poskytovatelé se liší v nabízených službách a cenách, při pořizování webhostingu bychom si měli ohlídat:
Uveďme si pár příkladu volných a placených hostingů, abychom měli představu, co očekávat:
Poskytovatel | Cena | Kapacita | Technologie | Reklama | Dostupnost |
Aspone.cz (freehosting) | zdarma | 40 MB (+30 MB databáze) | ASP.NET 4.0, MSSQL, Flash, Silverlight, PHP | není | neuvedena |
IC.cz (freehosting) | zdarma | 250 MB | PHP5, emailová schránka, MySQL | vrchní proužek | neuvedena |
Wedos.com (nolimit) | 30 Kč/měsíc | neomezený | PHP 5.3, 5 GB pro email, neomezené FTP, IPv6 | není | 99,99 % |
Active24.cz (home) | 129 Kč/měsíc | 5 GB | 5 domén, 5 skriptů, 5 FTP účtů, 5 databází | není | neuvedena |
Existují různé typy hostingu:
FTP znamená File Transfer Protocol a je to způsob jak nahrát data na server nebo je z něj stáhnout jinak než přes webový prohlížeč. S FTP protokolem umí pracovat například Total Commander nebo Altap Salamander.