Obsah lekce:
Tato lekce se věnuje problematice sazby textového dokumentu většího rozsahu. Mezi dokumenty tohoto typu můžeme zařadit například:
Zdaleka se však nejedná o mladou problematiku. Úkolem sázet větší tiskoviny se lidstvo zabývá už stovky let. Jedním z nejtěžších úkolů byla a je sazba vícejazyčných Biblí.
Mezi nejpoužívanější programy pro sazbu větších tiskovin patří:
Uvažujme, že máme za úkol vysázet například knihu obsahující pouze text. K dispozici dostaneme strojopis (text knihy v podobě .txt souboru) - tzn. text není vzhledově formátován, všechny znaky jsou stejným fontem a velikostí. Naším úkolem je "pouze" navrhnout sazbu knihy a připravit ji k tisku. To pro nás znamená vyřešit následující:
Představme si, že používáme libovolný software "standardním" způsobem (bez použití stylů) a postupně myší nastavíme písmo a jeho velikost u všech odstavců, řádkování všech odstavců, mezery za názvy kapitol a podkapitol. Dokonce někteří nastaví mezery za nadpisem či odstavcem prostým stiskem klávesy enter a tedy vytvořením prázdného odstavce (uvědomme si, že takto vytvořená mezera má takovou výšku jakou má aktuálně nastavené písmo v odstavci - takže na různých místech dokumentu může být různá!). Zkuste si nyní odpovědět na následující otázky a zvážit časovou náročnost provedení takových úprav v dokumentu (uvažujme knihu v rozsahu například 400 stran s 15 kapitolami, 40 podkapitolami, která má řádově 2000 odstavců):
Před těmito problémy se ocitnou všichni studenti vysokých škol při psaní bakalářských či magisterských prací. Na závěr pro ilustraci krátký úryvek z reálného rozhovoru s jednou studentkou VŠ, která se vrátila z konzultace se svým vedoucím diplomové práce (jednalo se o práci dějepisného charakteru o rozsahu 130 stran psanou v programu Microsoft Word). V následujícím rozhovoru vystupují dva jedinci: studentka a "stylař" (stylař je člověk, který umí pracovat se styly v DTP programu nebo alespoň v textovém procesoru):
Studentka: Já jsem úplně v háji! Vedoucí mi tam nařídil přidat dva obrázky, několik odstavců musím přepsat, jednu kapitolu úplně odstranit a navíc chce menší mezery mezi řádky a jiné písmo. Mně se to celé rozjelo, obsah je celý špatně, řádkování odstavců a velikost písma budu měnit v celé práci snad celou noc... Zítra to musí být hotové... Navíc chce, aby všechny vyznačené pojmy v textu nebyly tučně, ale kurzívou! Posledně to chtěl taky jinak a dělala jsem to dva dny!
Stylař: Máš to udělané pomocí stylů?
Studentka: Co?
Stylař: No ptám se, zda jsi použila styly nebo jsi vše nastavovala ručně.
Studentka: No asi ručně. Nevím.
Stylař: Když chceš třeba změnit ty pojmy v textu tučným písmem na kurzívu. Co uděláš?
Studentka: No musím je všechny v textu najít, vždycky označit myší a kliknout první na tu ikonku s tučným "B" a pak na ikonku s tím skloněným "I". No, to bude hrůza. Je jich tam tak 150. Všude. To určitě nějaké ještě přehlídnu. A celý obsah špatně. Zase hledat všechny kapitoly a podkapitoly a vypsat všude čísla stran. A jak se to pak zase posune, tak znovu to celé kontrolovat...
Stylař: Hmmm. Tak to je smutný příběh. No nic. Dej mi ten soubor a podíváme se na to spolu...
V tento moment rozhovor skončil a pokračoval společným úsilím obou zúčastněných na korekci práce pomocí stylů. Ukázalo se, že kompletní úprava podobného rozsahu bez použití stylů trvala studentce asi 12 hodin a obsahovala chyby. Navíc každá další práce při korekcích textu trvala dalších 5 hodin. Nastavení a aplikace stylů pro celý dokument trvala 4 hodiny a pak libovolné další korekce několik minut. Otázka tedy je: "Chceme strávit přípravou a korekcemi textu práce šedesát hodin nebo třeba stačí pět?".
Pomocí stylů můžeme vyřešit většinu problémů zmíněných výše. Styl je v podstatě jakási definice toho, jak má vypadat například odstavec běžného textu, nadpis (velikost a druh písma, mezera před a za). Styly umí řešit automatizovaně řadu typografických pravidel. Práce se stylem probíhá následovně:
Celý proces tvorby ostylovaného dokumentu si ukážeme na knize Dášeňka od Karla Čapka. Využijeme k tomu strojopis knihy umístěný na stránkách http://www.mlp.cz/karelcapek/. Na těchto stránkách najdeme Čapkovo dílo volně ke stažení. Jak je možné, že se dají knihy Karla Čapka stáhnout z Internetu? Je to proto, že autorské právo podle zákona ČR zaniká 70 let od smrti autora, což se stalo, takže je možné knihy dát volně k dispozici.
My si stáhneme textovou podobu strojopisu knihy Dášeňka (ONLINE: http://www.mlp.cz/koweb/00/03/34/76/37/dasenka_cili_zivot_stenete.txt, na webu projektu: karel-capek-dasenka.txt). Text strojopisu vkopírujeme do prázdného dokumentu v textovém procesoru. My použijeme například Open Office Writer (situace v programu Microsoft Word by byla analogická).
Okno se styly nalezneme v nabídce Formát>Styly a formátování (nebo zobrazíme stiskem klávesy F11). Styly dělíme na několik typů podle toho, jakou část dokumentu ovlivňují. V našem dokumentu využijeme odstavcové styly (nastavení stylu ovlivní celý odstavec - tzv. blok) a znakové styly (styl ovlivní vybraný řetězec znaků).
V nabídce stylů máme již několik stylů k dispozici a můžeme je využít nebo si vytvořit své a pojmenovat třeba s nějakým prefixem pro lepší orientaci (např. mujstyl_bezny_text, mujstyl_nadpis1,...). Nový styl můžeme vytvořit kliknutím pravého tlačítka na okno se seznamem stylů a vybrat položku "nový".
Nový styl můžeme provázat (spojit) s již existujícím stylem. Znamená to, že se v novém stylu použijí všechny vlastnosti již existujícího stylu. Uveďme si tento princip raději na příkladu.
Uvažujme styl Nadpis, který má definováno písmo Tahoma, styl písma Normální a velikost 18 bodů. Styl Nadpis 1 je svázán se stylem Nadpis a liší se pouze ve stylu písma (tučné) a velikostí (120%). Pokud změníme styl písma ve stylu Nadpis například na kapitálky, změní se automaticky styl písma ve stylu Nadpis 1 z normálního na kapitálky. Změníme-li velikost písma ve stylu Nadpis, automaticky se změní i velikost písma ve stylu Nadpis 1.
V dalším textu již budeme uvádět pouze stručně nastavení stylů a jeho význam.
Vytvoříme nový styl mujstyl_bezny_text:
Nyní označíme všechen text v dokumentu a provedeme dvojklik na náš styl mujstyl_bezny_text. Tím se tento styl přiřadí všem odstavcům textu.
Tady narazíme na první problém. Vidíme, že mezery mezi některými odstavci jsou větší než jsme si nastavili. Pokud si nastavíme viditelnost "řídících znaků", pak vidíme, že na více místech dokumentu se vyskytují prázdné odstavce (i několik pod sebou). Aby byl náš dokument skutečně v pořádku, tak je potřeba VŠECHNY prázdné odstavce odstranit. To můžeme udělat ručně pomocí kláves backspace a del. Doufám, že jste o tom ani neuvažovali a po přečtení této věty jste se začali hlasitě smát (pokud ano, pak jste na dobré cestě a uvědomujete si, kolik práce by ruční odstranění prázdných odstavců bylo.).