Obsah lekce:
Stáhneme si zdrojový obrázek pro tuto lekci, soubor s logem je ke stažení u dané kapitoly.
První věcí, kterou musíme na fotografii upravit, je naklonění notebooku, které vzniklo, protože nebyl fotoaparát v dokonale vodorovné poloze. Pro lepší orientaci je vhodné si přidat vodicí linky na vodorovné hrany (okraje displeje, klávesnice a okraje spodní části notebooku).
Ideální pro tento typ nedokonalosti je použít jednu z voleb menu Transformace a to sice volbu Zkreslit. Tato volba nám umožňuje umístit každý roh objektu na libovolné místo a snaží se dopočítat deformaci obrázku. Táhnutím tedy posuneme spodní pravý roh směrem nahoru tak, aby hrany notebooku byly vodorovné s vodicími čárami. Dáváme zároveň pozor, aby se nestalo, že bude notebook dole vyrovnaný, ale křivý naopak nahoře.
Nyní budeme pokračovat lehkým ořezem (ořez nesmí zasahovat do notebooku, jinak není podstatné, s jak velkým obrázkem budeme nadále pracovat, protože pozadí stejně odstraníme).
Fotografovaný notebook rozhodně nevypadá nově, protože jsou na displeji prachová smítka, šmouhy od prstů a další nečistoty. Pro drobné nečistoty (prach, skvrnky) je nejlepší použít Bodový retušovací štětec, u kterého nastavíme vhodnou a ne příliš velikou stopu a klikneme na danou nečistotu.
Tento nástroj funguje tak, že vezme v potaz okolní oblast kolem místa kliknutí a pokusí se dopočítat střed, aby nečistotu odstranil.
Na šmouhy a nečistoty na okraji displeje použijeme Klonovací razítko. Nastavíme mu vhodnou stopu a radši menší tvrdost a rozhodně doporučuji nastavit průhlednost okolo 25 %, aby byly změny postupné. Vždy je lepší kliknout vícekrát, než jednou a špatně.
Klonovací razítko kopíruje barvu a odstín z místa, které zvolíme, proto dokáže velmi účinně zahladit šmouhy. Je potřeba si často přibližovat a oddalovat plátno, nebát se měnit velikost stopy podle potřeby a hlavně nespěchat.
Nyní máme 2 možnosti, jak pokračovat, výsledek bude víceméně stejný, nicméně možnost druhá by měla být mnohonásobně rychlejší v případě, že umíme pracovat s nástrojem Pero.
Nejdříve ze všeho si ovšem u vrstvy s notebokem vytvoříme masku a ujistíme se, že aktivní barva je černá.
Použijeme nástroj Kouzelná hůlka, nastavíme toleranci okolo 25 a zaškrkneme políčko Sousedící, aby se nám nestalo, že budou zvoleny pixely uvnitř obrázku notebooku. Pomocí Kouzelné hůlky lze celkem pěkně vybrat celou horní část pozadí a do masky ji vyplnit černou barvou (Alt+Backspace).
Spodní část bude nejlepší zamaskovat pomocí Štětce, jelikož stín nám neumožňuje použít Kouzelnou hůlku (ta by brala odstín stínu za podobný odstínu notebooku a výsledek by nemusel být dobrý).
Samozřejmě není problém označit libovolnou rovnou oblast obdélníkovým výběrem a vyplnit barvou do masky, čímž si ulehčíme práci.
Druhou možností je použít nástroj Pero, jehož použití je ilustrováno v následujícím videu – pero má tu výhodu, že lze celkem rychle a jednoduše vytvářet zaoblené rohy, což právě zde potřebujeme.
Práce s Perem je jednoduchá, pokud klikneme, přidá se vrchol, pokud stiskneme tlačítko a táhneme, přidá se zakřivení, které lze regulovat, dokud nepustíme tlačítko. Ve kterémkoli momentě není problém stisknout Ctrl+Z pro návrat zpátky a bod vytvořit znovu. Přidávat či ubírat vrcholy a měnit je z vrcholů na zakřivení lze i po uzavření křivky dalšími nástroji ve skupině Pero.
Nesmíme zapomenout, že cesta tvořená Perem musí začínat a končit ve stejném místě. Pak už jen stačí kliknout na cestu pravým tlačítkem myši a zvolit nabídku Vytvořit výběr, která nám tuto oblast vybere tak, abychom ji mohli vyplnit černou barvou do masky.
Pokud použijeme Pero, tak můžeme ve spodní části narazit na problém, protože okraj bude zubatý a nebude vypadat hezky ani při zmenšeném náhledu obrázku.
Tento problém lze poměrně jednoduše vyřešit. Vrstvu si duplikujeme, označíme spodní a ze seznamu dostupných filtrů vybereme Gausovské rozostření (hodnota stačí 3 px) a tuto rozmazanou vrstvu můžeme případně ještě jednou duplikovat. Ve výsledku se nám podařilo hrany zjemnit, můžeme s hodnotami a počtem duplikací experimentovat, až dosáhneme výsledku, který jsme chtěli.
Dalším krokem bude vložení obrázku a jeho úprava, aby vše vypadalo, že je notebook zapnutý a že na něm běží právě nějaký software. Pro úspěšné dokončení nám stačí si uložit obsah plochy pomocí klávesy PrintScreen a ten si nyní vložit do nové vrstvy.
Opět použijeme transformaci typu Zkreslit a každý roh umístíme přesně do rohů displeje notebooku. Nyní vrstvu o něco zmenšíme (cca na 99 %) a duplikujeme. Přidržíme klávesu Ctrl a klikneme na obrázek spodní vrstvy, čímž se nám označí její obsah. Tento obsah přebarvíme na černo (vyplníme jej barvou).
Černou vrstvu ještě zvětšíme na 101, popřípadě 102 % tak, aby zabírala celou plochu displeje (obrázek plochy bude o něco menší a bude tím simulováno zapuštění displeje).
Poslední věcí, kterou uděláme s černým pozadím, bude přidání efektu Vnější záře, kde zvolíme následující parametry:
Tím jsme docílili 3D efektu tak, aby displej vypadal zapuštěný stejně jako ve skutečnosti.
Nyní si lze s výsledkem různě pohrát, aby vypadal co nejvíce reálně, ukážeme si 3 možnosti, které lze využít, případně lze vhodně zkombinovat všechny z nich.
Celý výsledek kapitoly o přidání obsahu na displej by měl vypadat přibližně takto:
Otevřeme si nový dokument a zvolíme rozměr A5 (jeho přednastavení je uloženo ve skupině mezinárodní papíry). V dokumentu s notebookem označíme vše (Ctrl+A), pokud máme pozadí, tak jej zneviditelníme a stiskneme z panelu Úpravy položku Kopírovat sloučené (Shift+Ctrl+C).
Sloučený obrázek vložíme do nového dokumentu, označíme vše (Ctrl+A) a zvolíme z menu možnost horizontálního centrování (tato volba je pod menu Vrstvy>Zarovnat vrstvu na výběr). Zároveň posuneme notebook do horní části dokumentu (budeme posunovat se stisknutou klávesou Shift, aby se měnila pouze vertikální pozice).
Efekt zrcadlení bude velmi jednoduchý, vrstvu duplikujeme, aplikujeme Transformaci (Ctrl+T) a zvolíme výšku -100 %. Tím se nám notebook v zrcadle převrátí. Nyní transformovanou vrstvu zmenšíme na výšku (cca na 60 - 70 %) pro zvýšení efektu zrcadla a posuneme ji tak, aby s vrstvou původní dotýkaly spodním okrajem podstavce notebooku.
Dále přidáme do nové vrstvy masku a do ní vytvoříme přechod (pohrajeme si s umístěním, aby odraz vypadal realisticky a zároveň nerušil vrchní část obrázku s opravdovým notebookem).
Poznámka: může se stát, že spodní část nebude přesně pasovat s vrchní částí (že nepůjde zařídit dotyk spodního podstavce po celé jeho šířce), v takovém případě spodní část mírně natočíme, abychom toto spravili.
Poslední věcí, kterou přidáme, bude logo Apple a text iMac. Logo si můžeme stáhnout zde.
Na text použijeme vhodný font, v ukázce je použit font Calibri. Obojí vycentrujeme pomocí volby Zarovnat vrstvu na výběr a máme plakát hotový. V případě druhé varianty s tmavě šedým pozadím bude ještě nutno pomocí masky schovat bílé pozadí loga Apple.