Obsah lekce:
V předcozích lekcích věnovaných tvorbě internetových stránek v jazyku HTML a CSS jsme ukázali, jak se vytváří internetová stránka. Viděli jsme, že vytvoříme jednoduchý textový soubor (zpravidla s příponou .htm nebo .html), případně soubor typu .css pro definici vzhledu stránky. Pokud takový html soubor otevřeme v internetovém prohlížeči, tak ten jej řádek po řádku přečte a zobrazí. Toto zobrazení je plně statické - vidíme přesně to, co je v souboru napsáno. Žádná informace se na stránce nemůže s časem či jinými okolnostmi měnit. Jedná se tedy o internetové stránky, které nazýváme statické (pominuli jsme zde samozřejmě technologie jako Javascript a dynamické efekty CSS).
V dnešní době je Internet plný www stránek, jež zobrazují informace, které si člověk vyžádá nebo zadá do nějakého formuláře a následně dojde k jejich zpracování. Uvažujme následující příklady:
Existuje několik technologií, kterými lze získat dynamické www stránky. Jedná se však zejména o následující:
Připomeňme základní technologie slouží pro World Wide Web.
Z dnešního pohledu spojení těchto tří technologií mnoho neumožňuje. Lze pouze prohlížet elektronické dokumenty v jazyce HTML, které jsou provázány systémem odkazů (hypertext). Abychom měli web, který je interaktivní a měli jsme možnost generovat HTML stránky proměnlivé v čase, pak si stačí uvědomit, že HTML stránka je soubor uložený na disku WWW serveru a má své URL. Nic tedy nebrání tomu, aby URL ukazovalo na soubor, který je spustitelný. Takto vzniklo rozhraní CGI (Common Gateway Interface) a na webu se začaly objevovat první formuláře (http://cs.wikipedia.org/wiki/Common_Gateway_Interface).
Uživatel tak zadá do vstupního pole nějaké údaje a ty se pak odešlou serveru, který zavolá (spustí) CGI-skript (program napsaný v nějakém programovacím jazyce). Tento skript požadavek (data z formuláře) zpracuje a jeho výsledkem je pak HTML stránka, která se odešle uživateli (zobrazí se v prohlížeči). Pro psaní CGI skriptů se používají programovací jazyky PERL, C++, JAVA apod.
V počátcích byly tyto technologie z důvodu pomalých přenosů doplněny technologiemi JAVA resp. JavaScript, které provádí program na straně (počítači) klienta a nepředstavují tak zátěž pro server datové přenosy. Použití JavaScriptu komplikuje fakt, že není jednotně implementován v prohlížečích a vznikají tak problémy při psaní kódu, který funguje napříč všemi prohlížeči. Java je poměrně náročná na výkon počítače, ale její obrovskou výhodou je fakt, že je nezávislá na platformě (je lhostejno jaký operační systém na daném počítači běží).
PHP pracuje na principu, který jsme výše nastínili. PHP je skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. PHP skripty jsou většinou prováděny na straně serveru, k uživateli je přenášen až výsledek jejich činnosti. Uživatel zažádá o stránku (předá požadavek serveru), server jej zpracuje (nechá proběhnout PHP skript, který poskytne nějaký výsledek - nejčastěji HTML kód požadované stránky) a ten se pošle uživateli. Nejedná se tedy o statické zobrazení textového souboru, ale o zobrazení souboru, který vznikl dynamicky jako výsledek běhu programu (PHP skriptu).
Uveďme si příklad jednoduchého skriptu test.php:
<?php
print("Ahoj, já jsem text vypsaný programem v jazyku PHP!");
?>
Pokud předchozí skript spustíme (umístíme na www server a zažádáme o něj), pak výsledkem bude stránka obsahující pouze řetězec "Ahoj, já jsem text vypsaný programem v jazyku PHP!". Všimněte si podobnosti s jazykem Pascal a příkazem writeln('Ahoj, já jsem text vypsaný programem v jazyku PHP!');. Značka <?php znamená začátek php kódu (pokyn pro server, že od tohoto místa má chápat text jako program v jazyce PHP a zpracovat ho pomocí PHP (značka ?> naopak říká, že zda PHP kód končí). Tento jednoduchý skript obsahuje pouze příkaz print, který má jako svůj parametr řetězec znaků, které prostě vypíše na výstup (např. do prohlížeče).
Nalezněte na Internetu nějaký webový server, který byste si mohli do počítače nainstalovat, abyste mohli používat PHP.
Jeden z takových programů může být právě WampServer, který na počítači vytvoří virtuální server, který umožní spouštět PHP skripty a testovat vaše webové aplikace. WampServer lze zdarma stáhnout ve spodní části této stránky (lze si vybrat 32-bitovou nebo 64-bitovou verzi). Při instalaci není třeba nic měnit, program se defaultně nastaví tak, aby pracovní složka byla umístěna do adresáře C:\Wamp\. V tomto adresáři se bude nacházet podadresář www, do kterého budeme nahrávat všechny PHP soubory, který budeme chtít spustit. Je vhodné si vytvářet své podadresáře, abychom se v souborech vyznali.
Pokud spustíme WampServer, v tray nabídce se nám objeví ikonka, která bude prvně červená, poté oranžová a nakonec zelená, pokud vše dobře dopadne. V případě, že se tak nestane, mohlo dojít ke dvěma chybám. Pokud budete používat WampServer, tak musíte ukončit Skype, jelikož oba programy využívají stejné porty. Druhým konfliktním programem je služba IIS (Internet Information Service), která je automatickou součástí všech Windows verze Professional a vyšší - zde je možnost službu odinstalovat, deaktivovat, nebo otevřít konfigurační soubor C:\Wamp\bin\apache\Apache2.2.17\conf\httpd.conf a přepsat port za příkazem Listen na 8080 pokud potřebujeme používat obě služby.
Tuto obrazovku uvidíme, pokud si otevřeme prohlížeč a zadáme adresu localhost (v případě, že jsme měnili port, tak localhost:8080). Ve spodní části vidíme nadpis Your Projects, zde můžeme procházet naše podadresáře ze složky www a spouštět PHP soubory jako na serveru.
WampServer také umožňuje použít interní databázi, kterou lze spravovat pomocí položky phpmyadmin ve spodní části.