Komponov�n� z�b�r�
Kompozice z�b�ru
Pod t�mto pojmem rozum�me rozm�st�n� objekt� v r�mu z�b�ru. To m� vliv na div�kovo vn�m�n�, kter� v�e pak posuzuje tak� z estetick�ho hlediska, jak na n�j tento z�b�r p�sob�.
- Kompozice symetrick� - nebo tak� "st�edov� kompozice." Objekt je v takov�m p��pad� uprost�ed obrazu, ov�em lidsk� mozek nevn�m� tuto skute�nost p��li� p��zniv�. Je pro n�j dokonce ru�iv�, proto�e v�t�inou pozornost p�itahuj� dal�� objekty v okol� a ten uprost�ed n�m za�ne p�ek�et.
- Kompozice asymetrick� - je a� zvl�tn�, jak na n�s p�sob�, pokud objekt um�st�me mimo st�ed r�mu z�b�ru. Pro lidsk� vn�m�n� je tato skute�nost daleko lep��. Proto�e se jedn� o objekt v�razn�, je v po�ad� prvn�, kter� n�s zaujme. Nav�c si div�k pot� bez ru�iv�ho vlivu objektu uprost�ed prohl�dne zbytek z�b�ru.
Zlat� �ez
Naz�v�me ho tak� jako "t�etinov� pravidlo", proto�e obraz rozd�l�me na stejn� t�etiny ve vodorovn�m sm�ru i ve sm�ru svisl�m. T�etiny ov�em nemusej� b�t stejn� sou�asn� v obou t�chto sm�rech, sta�� v ka�d�m zvl. Vznikne n�m jak�si pomysln� m��ka. V m�stech, kde obraz prot�naj� vodorovn� a svisl� ��ry pomysln� m��ky, dost�v�me velmi d�le�it� body, do kter�ch se pak sna��me um�stit objekty, kter� chceme nato�it.

D�lka z�b�ru
Spr�vn� d�lka z�b�ru je v rozmen� od 4 nebo 5 sekund (pro pozd�j�� st�ih rad�ji 7 a� 10 sekund) a� do 30 nebo 40 sekund. Nen� vhodn� nat��et tzv. nekone�n� z�b�ry. Jsou vlekl� a nez�ivn�. Krat�� z�b�ry ne� 4 nebo 5 sekund nesta�� div�k po��dn� post�ehnout a nen� zde ani prostor pro pozdej�� st�ih.
Pohyb z�b�ru
Abyste se vyvarovali necht�n�ho pohybu kamery, pou��vejte stativ. Pokud stativ nem�te, sna�te se kameru stabilizovat tak, �e si ji n�kde polo��te nebo o n�co op�ete.
M�sto, abyste pohybovali kamerou ve snaze po��dit dynamick� z�b�ry, nat��ejte rad�ji statick� z�b�ry s dynamick�m obsahem. Pokud u� chcete pohyb s kamerou prov�st, nastavte kameru na sv�j v�choz� bod, spus�te nat��en�, chv�li po�kejte (tato prodleva je mj. z d�vodu st�ihu mezi jednotliv�mi z�b�ry), pak plynule prove�te pohyb od pomal�ho rojezdu p�es vlastn� pohyb a� po pomal� dojezd na koncov� bod a zase chv�li setrvejte v klidu, ne� kameru vypnete.
Zoom (transfok�tor)
Mezi nej�ast�j�� chyby za��naj�c�ho kameramana pat�� neust�l� pou��v�n� transfok�toru b�hem z�b�r�. Je pot�eba si uv�domit, �e tuto funkci neobsahuje kamera proto, aby se s n�m neust�le p�ibli�ovalo a vzdalovalo, ale proto, abychom nemuseli na kame�e m�nit objektivky s r�znou ohnickovou vzd�lenost�.
A k �emu �e vlastn� slou�� v�m�na objektiv�, kterou n�m transfok�tor nahrazuje? Je to z toho d�vodu, �e existuje cel� �ada typ� z�b�r� (pou��v� se tak� v�razu "obrazov�ch pol�"), kter� si pomoc� t�to funkce kamery p�edem nastav�m, ne� za�nu z�b�r nat��et. Mezi nej�ast�j�� typy z�b�r� pat�� celek, polocelek a detail.
Pravidlo osy

Toto pravidlo p�edpokl�d� jakousi smy�lenou osu, kter� proch�z� nap�. dv�ma osobami, kter� spolu vedou dialog. Je to z toho d�vodu, �e po sest��h�n� mus� m�t div�k dojem, �e se na sebe tyto osoby d�vaj�. Pokud bychom nat��eli z jedn� strany pomysln� osy a pot� z druh� strany, div�k by pak vn�mal tak, �e by vid�l ob� dv� osoby, jak se d�vaj� jedn�m sm�rem. Takov� pravidlo pl�t� nap��klad p�i nat��en� fotbalov�ho z�pasu. Kdyby byly kamery na stadionu proti sob� a st��dav� zab�rala ka�d� z nich z�pas, div�k by ztratil orientaci v prostoru.
Typy z�b�ru
- Velk� celek - t�mto z�b�rem p�edstavujeme div�kovi prost�ed�, kter� nat���me. Je to prostor kolem n�s, kter� vid�me. Z�b�ry na m�sto, budovy, �irou krajinu, leti�t� s p�ist�vaj�c�mi a odl�taj�c�mi letadly, p��stav na mo�i s kotv�c�mi lod�mi, silnice s proud�c�mi auty v obou sm�rech. M��e se jednat tak� o interi�ry - v�robn� hala, n�kupn� centrum. Osoby v z�b�ru se daj� rozpoznat jen zt��, nejsou pro takov�to z�b�r hlavn�mi objekty.
- Celek - hlavn� objekty a jejich okol� (nap�. postavy tedy v takov�mto z�b�ru od sebe dob�e rozli��me). P��kladem m��e b�t u�itel u tabule a kolem n�j katedra a prvn� �ady lavic. Z�b�r tady vypov�d� nejen o konkr�tn�m objektu, ale tak� o jeho okol�, ve kter�m se nach�z�. Pokud bychom zachytili pouze postavu bez okol�, nepoznali bychom, �e se o u�itele v�bec jedn�. Je to zkr�tka prostor, ve kter�m se n�co odehr�v�.
- Polocelek - rozd�l od celku je ten, �e objekty nebo lid�, kter� jsou na sn�mku zachyceni, nejsou vid�t cel�. Pokud zab�r�me osoby, tak maxim�ln� po�et by m�l b�t t�i. Je to pohled, jak�m jsem zvykl� vn�mat lidi, pokud je na sn�mku mluv�c� osoba, takov�mto z�b�rem na ni zam���me pozornost.
- Polodetail - podob� se polocelku, zobrazuje nap�. polovinu auta. Pokud se jedn� o osobu, v�t�inou ji ohrani�uje v pase (vid�me ji tedy od hlavy po pas). M� na sv�dom� umocn�n� kontaktu s div�kem. Umo�uje poznat charakter osoby. Pomoc� tohoto z�b�ru zv�raz�ujeme dan� objekt.
- Detail - zab�r� objekty z velk� bl�zkosti. Doch�z� zde k dokonal� separaci od okoln�ho prost�ed�, kter� p�est�v� b�t pro tento moment d�le�it�. Jedn� se nap�. o z�b�r na dopis, kdy dok�eme p�e��st text, m��e j�t o zachycen� zna�ky auta, le��c� vyst�elenou patronu na podlaze, podpis na dokumentu. Detail je d�raz na konkr�tn� situaci.
- Velk� detail - tady n�s zaj�m� konkr�tn� ��st objektu, nap�. slzy v o��ch, �as odpo��tavaj�c� konec utk�n�, blikaj�c� indik�tor na rozbu�ce. ��elem je podn�tit v div�kovi emoce.
Osv�tlen�
Osv�tlen� je velmi d�le�it� z�le�itost, kter� utv��� celkov� dojem z nato�en�ho videa.
- Sv�tlo hlavn� - Toto sv�tlo m� nejv�t�� vliv na osv�cen� sc�ny. Sn�man� objekt osv�tluje zep�edu. Zpravidla se numis�uje p��mo p�ed objekt, ale m�rn� ze strany.
- Sv�tlo dopl�kov� - Pou��v� se pro potla�en� st�n�, kter� vznikaj� hlavn�m sv�tlem. Dopl�kov� sv�tlo se s hlavn�m sv�tlem nastavuje v pom�ru 2:1, tedy dopl�kov� se o polovinu ztlum� nebo jej posuneme do dvojn�sobn� vzd�lenosti ne� sv�tlo hlavn�. Um�st�n� tohoto sv�tla je na opa�n� stran�, ne� je sv�tlo hlavn�.
- Sv�tlo kontra (zadn�) - Sv�t� za objektem proti kame�e. Zv�raz�uje objekt, jeho obrysy.
- Sv�tlo na pozad� - Nasv�cen� pozad�. Ne v�ude je v�ak nasv�cen� pozad� mo�n� doc�lit (nap�. exteri�ry).
zdroj: Sv�tla - nasv�cen� sc�ny
Vyv�en� b�l�
Jedn� se o nastaven� za��zen� tak, aby bylo co nejl�pe a nejv�rn�ji doc�leno barevn�ho pod�n� obrazu. Abychom vid�li obraz tak, ja by jej vid�lo v danou chv�li lidsk� oko. P�i nat��en� se m��eme ocitnout v r�zn�ch sv�teln�ch podm�nk�ch, kde bude m�t na osv�tlen� m�t vliv nap�. ��rovka, z��ivka nebo jin� um�l� osv�tlen�, m��e to b�t tak� bleskov� sv�tlo. Dal��mi mo�nostmi je b�n� denn� sv�tlo p�i zcela jasn� obloze nebo den� sv�tlo "pod mrakem" atp. Na ka�dou takovou situaci je pot�eba za��zen� p�ipravit a spr�vn� nastavit.
vyv�en� b�l� (zdroj: www.sjcontent.com)
Dal�� �ten�
Odkazy
Ot�zky
- Jak� je rozd�l mezi kompozic� symetrickou a asymetrickou?
- Vysv�tlete pravidlo zlat�ho �ezu?
- Co je to pravidlo osy?
- Jak� zn�te typy z�b�r� a k �emu slou��?
- Jak� druhy sv�tel se pou��vaj� p�i nasv�cen� sc�ny?
- K �emu slou�� vyv�en� b�l�?